Přechod Roháčů 2016 - druhý pokus

24.06.2016


S Jardou se nám první přechod Roháčů úplně nepovedl. Noční cesta v malém autě (Renault 5), cca dvě hodinky spánku v něm, rychle spolknout Tatranku nebo Horalku (ono je to jedno) a hurá do skal. Druhý den po návratu z "vrcholů" pro změnu svalová horečka. Třetí den raději lanovkou nahoru, jedna hřebenovka a zase dolů, do auta a domů. 

Přesto jsme byli rozhodnuti, že výpravu druhý rok zopakujeme, vždyť jsme všechno neslezli. Po loňských zkušenostech jsme nenechali nic náhodě. Zajistili ubytování, dopravu, naplánovali trasy a pozvali pár kamarádů. Díky našemu loňskému pokusu nás kolektiv tak trochu pasoval na vysokohorské průvodce. Trasy naplánované, takže pohoda, vše pod kontrolou. Jenom to počasí jsme pod kontrolou úplně neměli. Ráno balíme bágly, mažeme se třicítkou a vyrážíme v tričku na hřebenovku, prostě pohoda klídek. Odhadem cca 30 minut před vrcholem Baníkov se během mžiku zatáhne, přifičí mlha, a začíná lejt jak z konve. Rychle se oblékáme, to jsme ještě stačili, ale jak dál. Návrat nepřipadal v úvahu, a tak rozhodujeme přelézt Baníkov a spadnout rychle do sedla. Někde před vrcholem to však přišlo. Během okamžiku nebylo vidět ani na značky, člověk viděl pouze toho před sebou, pořád jsme na sebe pokřikovali a kontrolovali, že jsme všichni. Nic veselého to nebylo, to mě věřte. To ale ještě nic nebylo, přišel první blesk a ohlušující rána hned vedle nás. Ta nás hodně rychle dostala na zem a přinutila nás se rychle někam "přilepit" pod nějaký nejbližší větší kámen. Prásklo to ještě asi třikrát čtyřikrát, mlha začala pozvolna ustupovat, déšť také začal slábnout a všichni začali pozvolna vylézat ze svých skrýší a úkrytů. A jak se tak dává naše výprava dohromady, vidíme vedle sebe k našemu údivu rozcestník Baníkov. 

Rychlé foto a rychle vypadnout z tohoto vrcholu. Zažil jsem již hodně nepříjemných situací, ale na tom vršku mně opravdu nebylo úplně dobře. O děvčatech ani nemluvím. O to veselejší bylo večerní posezení, předali jsme nejodvážnější ženě "Roháčského kamzíka 2016", zhodnotili výpravu, došlo i na Borovičku. Cestou domů jsme se ještě několikrát vrátili k zážitku z vrcholu.  Asi to byl pro "účastníky zájezdu" opravdu veliký zážitek. Ještě další jeden rok jsem slýchával vyprávět v různých obměnách tento zážitek z Roháčů.